Na samých hranicích bývalého českodubského panství, mezi Hraničním potokem a Nisou, byla při staré cestě na Jablonec nad Nisou založena osada zvaná Vesce. Patří k nejstarším českým obcím na území dnešního Liberce.

První písemná zmínka o Vesci, osadě založené při staré cestě na Jablonec nad Nisou mezi Hraničním potokem a Nisou, pochází z roku 1412. Tehdy prodal zeman Petr Tysta z Albrechtic Vesec, Doubí a část Vratislavic na levém břehu Lužické Nisy klášteru v Českém Dubu.

Od tohoto panství za Ještědským hřebenem oddělil roku 1624 Albrecht z Valdštejna 7 vesnic (Vesec, část Vratislavic, Dlouhý Most, Jeřmanice, Javorník, Záskalí a část Šimonovic) a utvořil z nich zvláštní lenní statek, který udělil šlechtici Jakubu von Heistern, sídlem v Liberci. Statek se nazýval Sedmivsí.

Ve starších záznamech je uváděn český název Wesec. Protože na tomto statečku nebyl žádný panský dvůr, bylo roku 1651 povoleno poddaným, aby se vykoupili z robot. Mělo to přispět k znovuosídlení obcí, z nichž odešel za třicetileté války velký počet protestantských rodin. Z Vesce odešlo 156 protestantských rodin

Na pozemcích původních sedmi hospodářství ve Vesci bylo od roku 1834 postaveno podle vrchnostenských záznamů 231 domů, v nichž sídlilo 1703 obyvatel. Zdá se, že první počátky osídlování tohoto území souvisejí se zřízením mlýnů na potocích protékajících obcí.

Počáteční osídlení bylo řídké, izolované, roztroušené podél cest, potoků a podél Nisy. Hlavně u Nisy můžeme hledat první počátky Vesce. Jak můžeme vyčíst z map stabilního katastru z roku 1843, měla již tehdy obec poměrně značnou část zastavěnou. Bylo to hlavně díky továrnám, které již v té době dávaly převážné většině obyvatel možnost obživy. Zaměstnávaly většinu obyvatel Vesce, okolních obcí i jižní strany Podještědí.

Největším průmyslovým závodem založeným již v roce 1826, byla mechanická přádelna umístěná v těžišti osídlení Vesce a Doubí na Hraničním potoku. Dalším významným závodem byla tkalcovna F. Liebiega a továrna na výrobu látek.

Až do poloviny 19. století se obec skládala z celé řady menších celků s vlastním místním pojmenováním, např. Dolní ves, Střední ves, Horní ves, Vinohrady apod. V roce 1878 byla ve Vesci postavena škola, u níž se postupně začal formovat jakýsi střed obce, v němž se ještě výrazněji uplatnila druhá školní budova, otevřená v roce 1904. Postavením tělocvičny v témže roce a později pak umístěním obchodů a hostince se střed obce stabilizoval a současně vyvolal zástavbu volných pozemků ve svém okolí.

Největšího počtu obyvatel, 4150, dosáhla obec v době povýšení na městečko v roce 1909. Tehdy vrcholila konjuktura textilního průmyslu na Liberecku. Od té doby se počet obyvatel zmenšoval, i když domů přibývalo. Podle sčítání v roce 1970 měl Vesec 2319 obyvatel a 351 domů. Podobně jako v Doubí, i ve Vesci se projevovala silná stavební činnost v období první republiky, kdy se počet domů zvýšil o 33. Spojení obce s Libercem se zlepšilo zřízením autobusové linky. Vybavení obce se pak zlepšilo postavením zdravotního střediska a mateřské školy pro 90 dětí. V roce 1976 byl Vesec připojen k Liberci jako jeho 25. čtvrť.